<script type='text/javascript'></script>
Internet je obrovskou sítí komunikačních kanálů, kterými proudí naše data. Každý balíček těchto dat, tzv. paket, obsahuje kromě samotného obsahu, který chceme někam poslat, také určité poznávací znaky, které zajímají „Velké bratry“. Těmi jsou mimo jiné Google, Microsoft, Facebook, Twitter a mnoho dalších.
Využívají poznávací znaky našich dat, aby si udělali obrázek o tom, na které webové stránky chodíme, co nás na nich zajímá, jak často je navštěvujeme a také, kde se při tom nacházíme. Všechny tyto informace následně vyhodnocují za účelem cílené reklamy. S nástupem sociálních sítí se špehování dostalo ještě dál.
Velcí bratři si mohou naši aktivitu na webu kombinovat s aktivitou našich známých a vytvořit si tak komplexní mapu uživatelů internetu. Tato dobrovolná ztráta soukromí je cenou za poskytování služeb „zdarma“. Abychom však zmíněné poskytovatele služeb jenom nešpinili, je nutno uznat, že jejich služby jsou po technologické stránce velmi náročné a propracované, i když nám to na první pohled nemusí být úplně zřejmé.
Základní principy zachování anonymity
Jak bylo řečeno, na internetu jsou sledovány především údaje o tom, odkud naše data proudí a že patří nám. Základní snahou by tedy mělo být maskování těchto údajů. K tomu mohou posloužit VPN, neboli v překladu Virtuální soukromé sítě, Proxy servery nebo speciální internetové prohlížeče. Jaké výhody a úskalí jednotlivá řešení přinášejí, se dočtete v následujících odstavcích.
Připojení přes VPN
S virtuálními soukromými sítěmi se nejčastěji setkáváme v zaměstnání, kde umožňují přístup více počítačů k sítovým úložištím, tiskárnám nebo jiným serverům. Zároveň však zprostředkovávají komunikaci s veřejným internetem. Pro webové stránky a velké bratry jsou pak naše pakety označeny IP adresou serveru VPN a nikoliv našeho počítače.
Pokud se tedy přihlásíme do sítě VPN, která je v jiném státě, nebude zjistitelná naše fyzická poloha. Navíc VPN server komunikaci šifruje, takže si nikdo, kromě koncového serveru nebude moci vaše data přečíst.
Na internetu existuje mnoho VPN z různých koutů světa, které jsou určeny pro anonymní surfování na internetu. Bohužel všechny musejí zveřejnit vaší IP adresu, pakliže jim to soud přikáže, jinak by byly ukončeny. Nelze proto spoléhat na to, že i když si předplatíte VPN, nikdo už nebude moci vystopovat vaši IP adresu.
Připojení přes proxy server
Podobně jako VPN i proxy server je prostředníkem ke komunikaci mezi naším PC a internetem, a proto se ve světě internetu naše data budou tvářit, že pochází od něj. Na rozdíl od VPN však data nebudou zašifrovaná. Jelikož se jedná o jednodušší řešení než VPN, lze využít i proxy servery s veřejně přístupným webovým rozhraním.
Ty jsou výhodné v případě, kdy je chceme využít jak krátkodobě. Stačí do jejich adresního řádku vložit adresu, na kterou se chceme dostat. Proxy server jednoduše zprostředkuje naši komunikaci s daným webem.
Je třeba mít ale na paměti, že přes proxy server prochází všechna naše data a v případě nedůvěryhodného proxy mohou být zneužita. Nikdy proto nevyužívejte webové proxy k navštěvování zabezpečených webů (https).
Speciální webový prohlížeč a vyhledávače
Smyslem anonymních webových prohlížečů je to, co by laik očekával od svého běžného prohlížeče, když jej přepne do anonymního režimu. Ten totiž v žádném případě nemaskuje naši aktivitu na internetu před velkými bratry. Pouze před dalšími uživateli stejného počítače. Veškerá komunikace je stále stejně sledována, jako vždy.
Anonymní webové prohlížeče jsou naopak naprogramovány tak, aby zabránily velkým bratrům ve sledování našich dat. Toto řešení nepatří k neprůstřelným, ale zato je velmi jednoduché a pohodlné. Je výhodné kombinovat takový prohlížeč s anonymním internetovým vyhledávačem namísto známého Googlu, Yahoo! nebo Bing. Tyto vyhledávače totiž neshromažďují data o tom, co vyhledáváte.
Cibulové šifrování – Tor
Tor (The Onion Routing) je webový prohlížeč a také sít serverů. Často je Tor označován jako internet v internetu. Funguje na principu cibulového šifrování, kdy je každý paket šifrován ve vrstvách jako cibule a každý server umí rozšifrovat jen jednu vrstvu.
Každý paket tak projde přes určité množství (nejméně tři) servery než se dostane ke svému cíli. Každý Tor server přitom zná jen adresu příchozího a odchozího serveru a nikoliv celou kaskádu.
Proto je téměř nemožné vystopovat paket až k jeho domovské IP adrese. Tor si také vybudoval nelichotivou pověst, neboť slouží jako základ pro přístup do černého internetu, který je spojován s nelegálními aktivitami. Nevýhodou používání Tor prohlížeče je jeho nízká rychlost, neboť data cestují doslova sem a tam po celém světě.
Kombinace různých metod
Žádná z výše uvedených možností nezaručí zcela anonymní aktivitu na internetu. Pokud nezáleží uživateli na rozumném poměru mezi komfortem a anonymitou, může výše uvedené metody navzájem kombinovat. Vyžaduje to však určité znalosti a také počítač s operačním systémem Linux. Postup je poněkud komplikovaný, ale lze jej najít například zde. Otestujete to?
