<script type='text/javascript'></script>
K známým počítačovým pojmům hardware či software se zřejmě brzy přidá nové slovo wetware. Nový vědní obor otevírá vrátka naprogramovatelným pilulkám.
Pojem wetware vychází z anglického slova wet, což přeloženo do češtiny znamená "vlhký". Jedná se o novou disciplínu založenou na biotechnologiích. Na rozdíl od neživých logických obvodů, se kterými se v počítačové praxi běžně setkáváme, se wetware zabývá vytvářením syntetických logických obvodů ve formě živých buněk, jež jsou integrovány do živých tkání. Zjednodušeně můžeme říci, že wetware je buněčný hardware.
Když může mít člověk v lidské DNA zakódovány informace o stavbě člověka, proč bychom nemohli tyto instrukce uměle napodobit adekvátním počítačovým programem? Vědci se díky pokročilým biotechnologiím učí naprogramovat drobné buňky s definovanými vlastnostmi. Tyto struktury pak určují, jak se bude tělo vůči těmto buňkám chovat, což funguje podobně jako lidský nervový systém.
Víte, kolik dat půjde nahrát prý do DNA?
Kromě farmaceutických společností se o zmíněné odvětví biotechnologie začali zajímat softwaroví giganti Google a Microsoft, který si dokonce v loňském roce zakoupil syntetickou DNA. Microsoft ji nyní pečlivě zkoumá ve svých laboratořích a pokouší se zjistit, jakým způsobem by se dala využit jako úložiště. Dle odhadů by se do jednoho gramu DNA mohl vejít 1 zettabajt informací (1 miliarda terabajtů). Výzkum se má v prvé řadě zaměřit na to, jakým jazykem budou wetwarová data do buňky vepsaná. Naprogramované buňky DNA se pro otestování správnosti vkládají do živých tvorů, v tomto případě do bakterií Escherichia coli.
Pokud se wetwarové programování osvědčí, mohlo by se v dohledné budoucnosti uplatnit ve farmaceutickém průmyslu. Každá firma by tak mohla nabízet vlastní druh speciálně vyvinutých léčiv, například antibiotik, která by byla naprogramována přímo pro potlačení konkrétního onemocnění.
