Internet se stal téměř každodenní součástí našeho života. Využíváme jej k nejrůznějším činnostem - zjišťování informací, novinek, dopisování si s kamarády a přáteli (využitím sociálních sítí, messengerů nebo e-mailů), práci apod. Samozřejmě nesmíme opomenout multimédia, která jsou dnes již nepostradatelnou součástí internetového prostředí a která tvoří velké procento z celkových dat. Pojďme se ale nyní zamyslet nad tím, jak tento gigantický systém bude fungovat za nějakých pár let – jak to bude vypadat v budoucnu, jaké budou nové technologie a co všechno máme teoreticky před sebou…
<script type='text/javascript'></script>
Trocha "dějepisu"
Na začátku by nebylo od věci si ve stručnosti říci, co to vůbec internet je a jak se vyvíjel; velmi zjednodušeně se dá říci, že se jedná o celosvětový systém propojených počítačových sítí, jež mezi sebou komunikují soustavou protokolů (jistě jste už slyšeli onen známý pojem TCP/IP). Jeho základy jsou datovány na přelom 60. a 70. let minulého století a byl založen původně proto, aby Američané měli rychlé a zároveň rozšiřující se spojení s armádou v období studené války. Rozhodli se tak založit nespoutanou síť (původní název ARPANET), která nebude mít žádnou centrální složku. K této síti se začaly v průběhu následujících let připojovat různé další instituce – zejména univerzity apod. Následným rozvojem začala být tato síť označována jako Internet (díky zavedení Internet protokolu) a s příchodem dnes již známého pojmu "www" (world wide web = světově rozlehlá síť) začala lákat desítky tisíc uživatelů, podnikatelů a dalších.
V průběhu let samozřejmě toto prostředí doznává nevyhnutelného vývoje – větší množství uživatelů, informací, služeb, zvětšování obsahu, globální rozšíření, větší dostupnost aj. Časem se tak stává prakticky fenoménem, o kterém se doslýchá téměř každý. Díky průběhu oněch “přirozených“ změn se v tomto systému dnes orientujeme prostřednictvím internetových stránek, získáváme miliony informací, využíváme nespočet služeb, nakupujeme nejrůznější zboží, prohlížíme veškerá multimédia (videa, filmy, hudbu) a mnoho dalšího.
Nicméně právě tento vývoj jej přivedl do stavu, v jakém jej známe, vidíme a chápeme dnes; ať už chceme nebo ne, stal se internet každodenní součástí moderního světa, v němž žijeme a jehož jsme součástí.
Teorie budoucnosti
Tento vývoj je však prakticky nezastavitelný, a proto se před námi objevuje otázka, jak to vůbec bude například v roce 2025? 15 let je velmi dlouhá doba a za tu se dá změnit velmi mnoho. Vyjdeme-li například z nedávné studie společnosti Cisco, bude mít internet v tomto roce přes 5,5 miliard uživatelů (nynější se pohybuje kolem 2 miliard), stane se jakýmsi prostředníkem pro realizaci soukromého i pracovního života více, než je tomu dnes. Nebudeme už používat (v té době) staré a nemoderní klávesnice, neboť veškeré příkazy budeme zadávat pomocí hlasu. V případě, že přeci jen budeme muset vykonat nějaký úkon, bude se vše odehrávat na dotykovém displeji za pomocí gest a různých dalších senzorů (podobný styl, jako ve filmu Ironman, Já robot atp.). Bude se tak jednat o nový způsob ovládání.
Internet nás bude provázet i v automobilech, jež jsou dnes zatím "neposkvrněným" místem (tedy pokud samozřejmě nemáte v autě notebook připojený k internetu). Kupříkladu produkt AutoLinQ od společnosti Deutsche Telekom (prototyp zabudované pracovní plochy v automobilu) je ve stavu vývoje. Veškeré ovládání probíhá pomocí hlasu (e-maily a SMS budou dotyčnému předčítány), budete-li si však chtít někde zabrouzdat na internetu, musíte zastavit, neboť tyto funkce budou umožněny jen při stání – to vše kvůli bezpečnosti.
Internet také neodmyslitelně souvisí s televizí. Vždyť i dnes si můžeme přehrát oblíbené pořady, jež jsou zde umístěny. Generální ředitelé jednotlivých televizí u nás (konkrétně Nova, ČT a Prima) toto vidí jako velmi dobrou příležitost vyhovět divákům ve všech směrech. Pro ně je to zase výhoda umístění reklamy. Dnes tedy máme možnost sledovat pořady v jednotlivých archivech každé televize. V budoucnu však budeme podle všeho sledovat televizi na internetu normálně v reálném čase (nedávno jsem dokonce slyšel, jak televize Nova již umožňuje sledovat tímto způsobem Televizní noviny). Dojde tak ke zrušení klasických běžných televizorů?
Vývoj však nesouvisí jen s příchodem nových technologií a přístupů – jde také o postavení internetu jako takového; zátěž kladená na poskytovatele internetového připojení velmi rapidně stoupne, což může mít za následek ožehavé téma - zpoplatnění internetu. Jistě, za připojení na internet platíme již dnes, ale mluvíme zde o jakémsi rozdělení internetu na placený a neplacený. Tato otázka je ale velmi nejistá a utvrzení přijde až s vývojem událostí k tomu nezbytných.
V roce 2025 bude Internet téměř všude. S představou, že bude mít přes 5,5 miliard uživatelů je spojené i nevyhnutelné rozšíření do chudších oblastí, kde jeho dnešní využití je téměř mizivé. S takovým obrovským nárůstem se ale nesmí zapomínat na bezpečnost – ta podle studie velmi pravděpodobně nebude na dobré cestě. Zatímco hrozeb bude více a více, přičemž budou stále nebezpečnější, ochrana proti nim dospěje do fáze stagnace. Nejistota lidí tak v prostředí bezpečnosti bude mnohem větší, než je tomu dnes a budete-li se chtít cítit jistěji, budete muset draze zaplatit. Mluvíme zde zejména o finančním využívání: bankovnictví velkých firem, finance státu a samozřejmě jednotlivých uživatelů. Proto se spekuluje o tom, že využívání internetu v této oblasti díky potenciálním hrozbám zcela zanikne a přednost dostanou spíše kulturní, společenská a různá další multimediální zaměření. S tím je také spojeno nutné přizpůsobení technologií úložišť a jiných dalších prostředků pro plynulý chod takového kolosu. V případě, že se tak nestane, budeme hovořit spíše o "přetlakovaném kotli", který co nevidět vybuchne. Touto metaforou mám na mysli hranici možností – neustálá přetížení, pády a na závěr neodmyslitelný kolaps. Co by to znamenalo pro onu společnost, si jistě umíte představit.
Na druhou stranu, vše se může dít i opačným směrem; i když je dnes internet na rapidním vzestupu, teoretický příchod hospodářských krizí ve světových velmocích v budoucnu může zapříčinit jeho pomalé šíření, ztrátu dat, informací a úbytek služeb. Nedocházelo by tak k nabídkám ničeho nového a lidé by využívali jen jeho základní principy, jako např. e-mail, VoIP (Voice over Internet protocol) nebo jednoduché P2P (Peer to peer) aplikace. Nebude tak docházet k plné podpoře ze strany uživatelů, nýbrž k pomalému zániku. Japonská vláda se však tohoto zániku obává a již před třemi lety oznámila, že začala vyvíjet novou síť tohoto typu, jež ponese název post-Internet. Spuštěna by měla být kolem roku 2020 a hlavním rozdílem by měla být rychlost, prostornost, stabilita, bezpečnost a úspornost.
Nesmíme však zapomínat, že vše jsou jen teorie. Je jasné, že na to, abychom viděli, jak to ve skutečnosti bude, si budeme muset oněch 15 let počkat. Nevím jak vy, ale já osobně jsem dosti zvědav, kam nás události společně s během času zavedou. ;)
Pěkný a zajímavý článek.Jsou zde zajímavá data a příspěvek je napsán přehledně.Díky
Škoda že jsi do článku také nezmínil o online operačních systémech...