Havěť na pokračování (1) - historie a současnost

Články jsou určeny široké veřejnosti, zejména pak začátečníkům, aby se alespoň trochu orientovali v této problematice a pomohli tak omezit šíření havěti. Cílem dnešního článku je provést malou exkurzi do historie havěti a porovnat ji s havětí vyskytující se v současnosti.
Možná ještě na začátku pro pořádek. Havětí bude v následujícím textu nazýváno vše co nějakým způsobem v počítači škodí nebo jakýmkoliv způsobem obtěžuje uživatele.
Nebudu nijak tajit, že havěť se po celou dobu existence výpočetní techniky vyvíjela stejně jako se vyvíjela výpočetní technika, sítě a internet. Protože již patřím mezi "pamětníky", mohu porovnávat. Počátkem 90-tých let byla situace na poli výpočetní techniky a informačních technologií úplně jiná, než dnes. Ve většině případů samostatně stojící PC, absence Internetu, existence BBS (Bulletin Board System). Pro nezasvěcené, BBS byla předchůdkyně Internetu, které sloužily k výměně souborů a připojovalo se k nim modemem, kde spousta lidí mohla závidět i rychlost 32 kb/s. Kromě firemních, jejichž účelem bylo z počátku poskytovat aktuální informace pro zákazníky, včetně souborů, existovaly BBS-ky soukromé, které často bývaly tematicky zaměřené.
Škodlivost starších virů spočívala zpravidla v destrukci. Ať již HW, tak v SW. Stejně tak šíření virů muselo být jiné než dnes. Soubory, stejně jako celé programy byly přenášeny na disketách. Případně přes, již výše zmíněné, BBS. Z toho také plynul zásadní požadavek. Havěť musela být součástí soubor a musela mít co nejmenší velikost. Viry se aktivovaly při spuštění infikované programu. Samozřejmě existovaly i takové, které byly zákeřnější a využívali faktu, že po spuštění počítače se testovala disketová jednotka, jestli v ní není systémová disketa. Ty se pak zpravidla usadily do MBR.
Někomu může dřívější doba připadat nudná. Opak je však pravdou. Posuďte sami. V novinových stáncích najdete titul "Napiš si svého vira" (přesným zněním si nejsem jist), zapnete počítač a čekáte, jestli naběhne a když už naběhne, nedojde k destrukci při práci na počítači. Můj první virus, se kterým jsem se setkal byl One_half. Díky "úspěšnému" přenosu souborů na disketách, stejně jak jsem jej dostal, tak jsem jej předal dál.
Jaká je situace dnes? Tak jako všude, i do této oblasti pronikly peníze. I zde také platí heslo "Peníze jsou až na prvním místě". Stačí ukázat několik příkladů
- roboty
- pop-up okna s reklamou
- podstrkávání koupě antivirových programů, které odstraní vir, jež se usadil ve Vašem počítači
- útoky na účty klientů v jakékoliv formě
Situace se výrazně za 15 let podstatně změnila. Jak jsem již psal, vývojem výpočetní techniky a informačních technologií se změnila i forma havěti. K šíření havěti se stále více využívá internetu, bezpečnostních mezer v programech a operačních systémech. Pryč jsou doby, kdy si autoři, převážně virů, snažili dokázat "že na to mají" a jejich radost byla o to větší, když se jejich vir i šířil. Dnes je situace opačná. Autoři, stejně jako jejich havěť chtějí zůstat v anonymitě, šíření virů už není věcí jednotlivce, ale skupin a stalo se výnosným obchodem. Zažil se termín "Počítačová mafie". A není termín přehnaný. Vzpomeňme například možnost koupit si (a ne draze) na různých burzách PINy ke kartám, generátory havěti atd. Co nás čeká v oblasti mobilních telefonů a komunikací se teprve uvidí.
Co tedy dodat závěrem? Boj s havětí by jsme neměli stavět do roviny hacker vs. "antihavěťové" programy, ale měli by jsme se zapojit aktivně i my, uživatelé, a to zejména svým chováním. To bude ale náplň jednoho z dalších dílů

Autor rád přivítá připomínky a podněty.
Příště : rozdělení havěti a jejich škodlivost