Tablety jsou nepochybným symbolem dnešní moderní doby. Jejich výkonnost však často nesplňuje požadavky náročnějších uživatelů. Právě pro ně ale společnost Razer vytvořila tablet, který se nebojí nést označení nejvýkonnější ...
<script type='text/javascript'></script>
Spolu s tím dostal i zvučný název – Edge a představen byl na letošním lednovém veletrhu CES. I když na první pohled vypadá jako klasický tablet, jeho výkon mluví za vše; nese v sobě součástky, které mu mohou závidět i kdejaké klasické/herní notebooky.
Prodává se ve dvou verzích kapacit SSD disků - 129 nebo 256 GB. Srdcem mu je plnohodnotný procesor Intel Core i7 s frekvencí 1,7GHz (v případě potřeby se sám přetaktuje až na 3,0GHz). Operační paměť se vyšplhala do míry 8GB a obraz zobrazuje grafická karta Nvidia GT 640M LE. Zobrazení přitom probíhá skrze 10,1" displej o rozlišení 1366 x 768 pixelů. Operačním systémem jsou Windows 8. Tablet je také možné připojit pomocí technologie Intel WiDi bezdrátově k televizi a využít tak jako klasickou konzoli. V případě potřeby je HDMI port samozřejmostí. Výdrž baterie by se měla pohybovat zhruba okolo osmi hodin v normálním režimu, dvou hodin při hraní her a s přídavnou baterií dalších osm hodin.
Balení obsahuje také mimo speciálního podstavce dva herní ovladače a prozatím nebylo uvedeno, kdy se tento kousek dostane do našich obchodů. Cenově se pohybuje na 1299 USD (129 GB verze) a 1500 USD (256 GB verze).
Za ty peníze by byl znatelně výkonnější desktop s větší diskovou kapacitou a lépe vypadajícími W7. Na hry i na práci je desktop jednoznačně lepší volbou kvůli většímu monitoru a pohodlnému ovládání myší a klávesnicí.
Tablet se hodí tak do postele. Jenže kvůli zážitku z filmu nebo hry se většině lidí stejně vyplatí z té postele vstát. Hodilo by se to také na ukrácení času v dopravních prostředcích. Ale vyplatí se tahat sebou takového pseudoPC tlusťocha kvůli dvěma hodinám hraní? A vyplatí se kvůli tomu platit 26 tisíc?
Kategorie tabletů je vyhypovaná záležitost, která nejspíš časem dopadne stejně jako netbooky. V rozvinutějších zemích se to kupuje jako hračka, která pak často skončí ve skříni. V rozvojových zemích si je zas kupují chudí, kteří z nedostatku elektřiny, prostoru či peněz nemají desktop a přitom chtějí alespoň něco s větším displejem než má telefon. Jenomže obojí platí platí pro levné tablety s Androidem. Tohle má však cenu podstatně vyšší a tak je i toto použití poněkud nepravděpodobné.