Průvodce počítačem aneb sestavení pc 1/2

Na mnoho stránkách či serverech najdete návody, jak sestavit konkrétní počítač. Mnohdy najdete v nabídkách těchto návodů nejnovější grafické karty, které vám doporučují, nejlepší zdroje své doby a nejvýkonnější procesory. Ale co za pár let, kdy grafiky, zdroje a procesory tak nové nebudou? Článek je k ničemu. Proto jsem si vybral dnešní článek s cílem pomoci vám zorientovat se ve světě výběru nového PC. Již z počátku jsem si dal předsevzetí, že v tomto článku nebudu konkrétní a budu se zaobírat komponenty PC v širokém měřítku, ne abyste si vybrali počítač podle mých představ, ale abyste věděli, jak si počítač vybrat podle svých vlastních...

<script type='text/javascript'></script>

Při vybírání nového PC jsem se setkal s dvěma základními faktory, které ovlivní naše rozhodování. A to buď, že máme stanovené přesné cenové rozmezí, či odvětví, pro jaké počítač budeme vybírat a cena je nám ukradená (to se týká těch šťastnějších z nás, já si vždy musel stanovit cenu). Ať už tedy patříte do jakékoliv skupiny, doufám, že vám následujících několik řádků pomůže.
Počítač můžeme přirovnat k lidskému tělu. Fungují podobně a i je poměrně jednoduché přirovnávat určité komponenty k orgánům či částem lidského těla. Základním stavebním kamenem každého těla je kostra a nervový systém. To pro nás bude představovat Základní deska.

Základní deska (motherboard) – zkratky: MB, ZD

Funkce: do MB připojujeme veškeré komponenty počítače. Je to laicky řečeno základ počítače. Sem připojujeme procesor, paměti, grafickou kartu a v podstatě vše, co v PC najdeme. Bez základní desky by mezi sebou nemohly ostatní součásti komunikovat a fungovat jako celek, který potřebujeme.

Rozdělení: dělení MB je v podstatě jednoduché. Desky dělíme podle typu procesorů, které se na ně dají připojit a podle formátů. Mezi dnes nejrozšířenější formáty se řadí AT a novější ATX (ATX je rozměrově vyšší a umožňuje lepší uspořádání a uživatelsky jednodušší zapojování). Zatímco formát nám je v podstatě jen k tomu, abychom věděli, jaký case (počítačovou skříň) pořídit, dělení podle typu socketů je pro nás důležité, protože podle toho budeme vybírat procesor.

Popis: základní deska vskutku vypadá jako deska, jestli ji mám nějak popsat. Je to v podstatě nejvýraznější a největší (ne nejtlustší) součást počítače. Není divu, připojujeme na ni vše, co se dá. Na každé desce najdeme integrované obvody, jakési čipy (Severní a jižní můstek - chipsety), které od sebe odlišíme celkem snadno: severní je propojen přímo s procesorem. Chipsety propojují RAM, CPU a GPU dohromady, je to takový mozek základní desky.

Co zjišťujeme na základní desce: hlavní parametry, které si o základní desce musíme vždy zjistit je formát, sloty, rozhraní pro pevné disky, podporované CPU (nebo-li sockety) a rozhraní pro periferie. Co se týče výkonu, bude nás zajímat čipová sada (chipset) a maximální hodnoty pro operační paměť.

Doplňující informace a zajímavosti: i MB má svou vlastní paměť, kam se nahrává BIOS. BIOS nám v podstatě definuje, jak má základní deska fungovat a sami do něj můžeme v určité míře i zasahovat. Základní deska je nezávislá na operačním systému, proto je možné zaheslovat PC pomocí hesla do BIOSu.

Dál jsem si vybral pro bližší prozkoumání procesor, který se dá přirovnat například k mozku. Bez procesoru bychom se dál nehnuli a je nutné porozumět alespoň v základu rozdílům mezi sockety, abychom mohli vybrat ten správný.

Procesor (Central Processing Unit) – zkratka: CPU

Funkce: procesor přijímá od paměti instrukce a data, která zpracovává v posloupnosti daného programu, který my například spustíme v operačním systému. Samozřejmě, že toto je mnohem složitější a je to na dlouhé povídání, ale tím se zde zabývat nechci. Aby se omezila složitost procesorů, nevyužívají se vyšší programovací jazyky, ale přímo ten nejnižší - strojový kód (jedná se v podstatě o sekvenci bitů - prosté a účinné).

Rozdělení: zde se dostávám k velice choulostivé otázce. Dnes je velmi málo výrobců procesorů pro PC platformy. Nejznámější z nich jsou Intel, AMD, nebo VIA. Já vám zde nepovím, který z nich preferovat, protože koneckonců bylo by to příliš subjektivní a tomu bych se rád vyhnul, proto shrnu klady a zápory pouze u dvou z nich, mně nejznámějších:

AMD: zříve považováni za druhořadé výrobce, dnes tomu tak určitě není, je to zdravá a silná konkurence Intelu, která se nebojí vystrčit růžky. AMD umí nové technologie a vždy je uměla uvést do praxe s náležitou reklamní kampaní. Mezi povedené kousky, dle mého názoru, se řadí Phenom II (ale i jeho předchůdce), který využívá socket AM3, nástupce AM2+.

- Sockety: dnes najdeme u AMD procesory kompatibilní s třemi různými sockety (Intel jich má podstatně více, což je sice hezké, ale ve finále ne příliš účinné). A to Socket 940, který je nejstarší, AM2+ a nejnovější AM3.

Intel: chytrý a inovátorský prodejce procesorů. Mnoho lidí na značku Intel ještě slyší a slyšet bude. Občas sice škobrtnou neohrabaným řešením nových technologií, ale vcelku mám i já Intel rád a pokouším se jej preferovat. Obrovská věc, která se Intelu povedla, byla bezpochyby Pentia. Nádherná záležitost, ovšem dle některých by měl Intel už Pentia pohřbít. Každopádně v dnešní době slaví úspěch s procesory řady Core i7 (Socket 1366), které disponují čtyřmi fyzickými jádry a čtyřmi virtuálními jádry a povedenou technologií Hyper-Threading, jež prudce zvyšuje výkon při více operacích najednou.

- Sockety: 604, 771, 775, 1366 a 1156. Nejpovedenější bude nejspíš 1366. Lidé ji preferují a Intel do ní chystá v letošním roce CPU Core i9 (6 ti jádrové CPU).

Co zjišťujeme u CPU: zaměříme se především na takt procesoru. Všeobecně platí, čím větší, tím lepší, ovšem stále existuje overclocking ;-). Dnešní takty procesorů se pohybují pro herní CPU od 2 GHz a výš. Samozřejmě čím více jader, tím více procesor bude zvládat operací najednou. Dalším faktorem, který bychom neměli přehlédnout je vyrovnávací paměť (cache), která je použita při komunikaci mezi procesy.

Doplňující informace a zajímavosti: k CPU je také důležitý chladič. Procesory jsou velice výkonné součásti počítače, proto také obrovsky hřejí. K většině procesorů se dodává chladič, ale doporučím dokoupit zvlášť.

Nyní se dostávám ke grafickým kartám, další součásti, kterou bych chtěl podrobněji probrat. Jedná se o součást, která se stará o zobrazení obrazu na monitoru či složitější grafické výpočty.

Grafická karta (Graphic Processing Unit) – zkratka: GPU

Funkce: jak jsem výše zmínil GPU se stará o zobrazení všeho, co se v PC děje na monitoru. Stará se tedy o video výstup, anebo také i vstup (této funkci se říká VIVO- video in video out).

Rozdělení: jako u procesorů, i zde máme více výrobců grafických čipů, ale já se zaměřím na největší rivaly z nich a to jsou nVidia a ATI. Jako výše, ani zde nebudu říkat, že si máte vybrat tu či onu. Je to jako u aut. Nikdo nemůže říct (až na skalní fandy určité značky), jestli je lepší Opel, či VW. Je to čistě na uživateli, co preferuje a co bude požadovat.

nVidia: Pro běžné uživatele bude známý asi pojem GeForce. A není divu, GeForce je řada grafických čipů určená do stolních počítačů (jistě, nVidia disponuje například čipy Tesla, Quadro, či Tegra pro mobilní zařízení, jenže ty bych běžným uživatelům nedoporučoval). První karty typu GeForce byly určené pro high-end hráče, ale dnes jsou typy GeForce ve všech možných cenových kategoriích, proto pokud uvažujete o nVidia, GeForce je jasná volba.

ATI: jako je GeForce synonymem pro nVidii, pro ATI to je bezpochyby Radeon. Dnes téměř každá moderní grafická karta nese označení Radeon (často za tím HD a číselné označení). ATI se sloučila s firmou AMD, což ji jen prospělo. Dnes vyrábí vysoce kvalitní GPU bez vyšších tepelných nároků.

Dalším pojmem týkajícím se řazení GPU může být, zda je grafická karta integrovaná, interní, či externí.
Integrované GPU obsahuje jen nejnutnější minimální výkon, a pokud bych měl říct, který z výrobců vydává lepší integrované čipy, bude to dle mého názoru AMD/ATI.
Interní karty jsou klasické ty, které známe připojující se do slotů.
Externí grafické karty bych osobně nedoporučoval (jen jako rozšíření pro starší notebooky).

Co zjišťujeme u GPU: na jaký slot se připojují. Dnes je téměř standardem slot PCI-E (16x), ale může se stát, že narazíme i na AGP. Dalším důležitým faktorem ovlivňující kvalitu GPU je paměť (opět čím větší, tím lepší), frekvence a podporované standardy (Shader model, DirectX atd.).

Doplňující informace a zajímavosti: opět bych doporučoval dokoupit chlazení k většině dnešním grafickým kartám. Nebudeme si nalhávat, chlazení dodávané s GPU není většinou dostačující (křivdil bych některým, kdybych řekl, že u všech) a s novým chlazením můžete dosáhnout překvapivého rozdílu ve výkonu.

První tři základní komponenty jsem probral, ale jistě to není vše.

Závěrem, bych vás chtěl upozornit, že informace jsou samozřejmě jen informativní a co nejobjektivnější. Proto zde získáte jen potřebné informace pro zorientování se ve světě nakupování počítačů. Snažil jsem se, abyste porozuměli základům a mohli se i třeba krapet předvést před prodavačem ;-). Ale každopádně, je tu zde pro vás naše poradna, na kterou bych vás po přečtení článků nasměroval a kde vám mohou pomoci s konkrétním výběrem PC. Účelem tohoto článku bylo nejen pomoct vám, ale i našim poradcům. Jestliže budete mít alespoň všeobecný přehled, jim to ulehčí práci, to mi věřte.
Děkuji, že jste se dočetli až sem a u dalšího dílu nashledanou.