V předchozím článku jsme se zabývali třemi nejdůležitějšími komponenty ve vašem počítači a dnes nám nezbývá nic jiného, než si ujasnit pojmy, rozlišení a využití těch ostatních, relativně méně důležitých. Ale jak říkám, důležitost je jen relativní...
<script type='text/javascript'></script>
Hned na úvod musím začít paměťmi, které pro nás jsou poměrně důležité, protože je to další část, bez které bychom počítač ani pořádně nezapnuli.
Operační paměť (Random-Access Memory) zkratka: RAM, paměti
Funkce: Účel tohoto zařízení je prostý a jednoduchý, ukládáme na něj data se kterými právě pracujeme. Proto má často mnohem rychlejší přístup jak jiná paměťová zařízení (HDD atp.). Kdybychom zapisovali tato data přímo na harddisk, chod počítače by se několikanásobně zpomalil. Ostatně to se může také stát, pokud RAM zahltíme a nemáme dostatečnou rezervu.
Rozdělení: Dnes jsou běžné paměti DDR II – III, první generace je již de facto zastaralá a nepoužívá se. Dalším typem jsou paměti SDR, vyrábějící se v kapacitě až 512 MB a disponující rychlostí až 133MHz. DDR II se mohou pochlubit větší frekvencí jak DDR, ale pomalu jsou vytlačovány typem DDR III, které trpí problémem s vyššími časy latence jako DDR II, ale disponují vyšší pracovní frekvencí.
Co zjišťujeme u RAM: Jistě nás bude zajímat velikost. V dnešní době je dobrým standardem mít paměť alespoň 2 GB, či 1 nejméně, pak je již problém při výkonnosti počítače byť jen při běhu systému. Dalším faktorem je frekvence, tady platí staré dobré pravidlo: čím větší tím lepší. V neposlední řadě bych doporučil sledovat kompatibilitu se základní deskou, což je základ.
Doplňující informace a zajímavosti: Když spustíte program, dojde k jeho zavedení do operační paměti a teprve zde jej dokáže instrukci za instrukcí procesor vykonávat. Na rozdíl od pevného disku či diskety, které dokážou udržet uložené informace i tehdy, je-li počítač vypnutý, je operační paměť určena pouze ke krátkodobému uložení informací. Pokud počítač vypnete, obsah operační paměti je ztracen.
Nyní se dostávám ke komponentě, bez kterého bychom nemohli žádnou ze součástí napájet - ano, jedná se o zdroj.
Napájecí zdroj (Power Supply Unit) Zkratka: PSU, zdroj
Funkce: Jak jsem se již výše zmínil, zdroj nám napájí počítač, zpracovává střídavé napětí ze sítě na nízké stejnosměrné napětí. Ke zdroji v počítači připojujeme přímo komponenty jako je základní deska, mechaniky či grafická karta (cpu se napájí z MB).
Rozdělení: PSU dělíme podle výkonu, což je asi hlavní co by nás mělo zajímat. Dále se můžeme zajímat o standard jaký využívá, ale v dnešní době se vše točí okolo ATX, tudíž většinou na jiný nenarazíme.
Co zjišťujeme u PSU: Jestli má nám vyhovujíc konektory (i když redukce sehnat není problém), zda se rozměrově vejde do PC, a také hlučnost, pokud si na to potrpíme. Někteří mohou preferovat vzhledově hezké zdroje, či podsvícení, to je již individuální.
Doplňující informace a zajímavosti: Je zajímavé, že existují výrobci, které sice využívají ATX, ale zdířka má například jiné pořadí pinů a dírek, což může udělat pěknou paseku s komponenty.
Samozřejmě je na místě zmínit i harddisky, nebo-li pevné disky, bez kterých bychom neměli kam ukládat data.
Pevný disk (Hard Disk Drive), zkratka: HDD, disk
Funkce: Využívá se v počítačích, či jiných přístrojích k dlouhodobému ukládání většího množství dat. Nahrávání na disk probíhá pomocí magnetické indukce a na rozdíl od svých předchůdců se může pevný disk okamžitě dostat k potřebným datům (na rozdíl od magnetických pásek atp.).
Rozdělení: Disky dělíme na externí a interní, dále je dělíme podle rozhraní, přes které se připojují k PC. Mezi základní se řadí: ATA, SATA, SCSI, či u externích kousků USB, IEEE 1394 (FireWire) a eSATA.
Co zjišťujeme u HDD: Převážně kapacitu, čím větší tím pro nás lepší, pak rozhraní, aby bylo kompatibilní s naším PC, popřípadě jiným zařízením. Dále přenosovou rychlost. Pokud pořizujeme externí HDD, doporučím přihlížet trochu i na design a rozměry.
Mezi další komponenty, které můžeme v počítači mít, patří například mechanika, síťová karta, či zvuková, ale to mi nepřijde rozumné se o tomto tématu rozepisovat, protože souvislost článku by se mohla vytratit pod návalem přílišných informací. O mechanikách u nás najdete na PCP mnoho a zvukové a síťové karty jsou v dnešní době již integrované na základní desce. Jistě, lepší zvuková karta vám rapidně změní zvuk vycházející z vašich 5.1 reproduktorů, ale to je příliš individuální, než abych o tom mohl mluvit v širokém měřítku a pojetí.
Futuristické provedení počítačové skříně...
Závěrem článku vám poděkuji za pozornost a opět upozorním, že jde jen o mé názory a konstatování vyplývající ze zkušeností.
oba články se mi líbí, jen si neodopustím doplnění (které být v článku, zkazilo by jeho stručný charakter ;) )
u pamětí záleží na frekvenci a latenci, jak jsi řekl, latence roste s frekvencí..
každé aplikaci však vyhovuje jiné - aplikace, provádějící dlouhé, náročné výpočty, ocení spíše frekvenci pamětí - to jsou render programy, editory videa, zvuku,..
aplikace, které pak provádí výpočty méně náročné, krátké, ale ve velkém množství, ocení zejména nízkou latenci - to jsou hlavně hry..
z toho vyplývá, že na hry je nejlepší volit DDR3 1333MHz CL7, na programy a výpočty pak 1600 CL8 nebo cokoliv s vyšší frekvencí a CL9..
ono celkově i napětí je podstatné, třeba u Intel Core i* je napětí nad 1,65V problém
a i chlazení pamětí.. celkově nejvíce doporučuji paměti Kingston Hyper-X
u disku bych si pak posvítil na to, že pro systém bych volil rychlý malý WD Caviar Black 500GB, na data pak pomalejší, ale velký a výhodný (cena za GB) WD Caviar Green nebo Blue 1000GB a výše..
nemá smysl jít od 10000rpm, ani řešit SataIII
u zdroje se vyplatí nekoukat jen na výkon, ale i na výrobce.. třeba EuroCase, Hedy, LC Power, Coloris.. to jsou zdroje, kterým bych neradil věřit, i kdyby měly 900W.. raději Fortron, Seasonic, Corsair, Tagan.. Enermax je bombový, ale taky bombově drahý..
550W Fortron Black Power je ideální zdrojem, případně Corsair HX520
...a pokračuj v tom i nadále..:) Tvé komentáře jsou výborné....*thumbs up*