Vánoční interview

Na vánoční svátky jsme připravili pro vás toto speciální interview, ve kterém tentokrát neodpovídá jedna zajímavá osobnost, ale rovnou "celá řada zajímavých lidí". :) Nevěříte?! Čtěte …

<script type='text/javascript'></script>

Administrátoři se ptají svého týmu …

Administrátoři: Proč jste se chtěli stát členy PCP týmu?

David Ryvola (Dejva):
Baví mě informovat lidi o něčem novém prostřednictvím článků apod. Také se zajímám o počítače a nové technologie obecně. No a na PCPoradenství se vyskytla možnost, tak jsem to zkusil a vyšlo to…
Jan Touš (Honza):
Členství mi bylo nabídnuto, počítače mě bavily a myšlenka poradit lidem bez jakýchkoliv nároků, v době, kdy vše něco stojí mě zaujala...
Ondřej Čepelák (Exitus):
Proč? Protože jsem v tom viděl budoucnost … A nic neudělá mému egu za několik let líp, až se podívám do novin a uvidím tam nadpis: "PCPoradenství opět nejlepší poradnou roku." A já si řeknu: "Jo, tak tam jsem pracoval, když začínali." :)
Tomáš Svojanovský (Tatik):
Těch důvodů je víc a popsat je výstižně v pár řádcích snad ani nejde. Takže velmi krátce. Pomoc lidem a pomáhat projektu, o kterém si myslím, že má smysl.
Jiří Moos (Mozek):
Členem týmu jsem se nestal záměrně. Prostě mi jednoho krásného dne poslal Adam návrh na vstup.
Potom mi dal měsíční zkušební lhůtu a byl jsem přijat.

Administrátoři: Jaký je váš názor na rozvíjení PC inteligence v dnešní společnosti?

Jan Touš (Honza):
Myslím si, že o počítače má v dnešní době zájem hlavně a především mladší generace. Počítače tvoří nedílnou součást života nás všech a i proto jsou zařazeny do povinných předmětů na základní škole. Běžným trendem je mít v domácnosti minimálně jeden počítač a nezvyk není, aby každý člen rodiny měl svůj vlastní.Podle mě je tedy počítačová inteligence rozvíjena dostatečně.
Jiří Moos (Mozek):
Myslím, že práce s počítačem bude již více a více vyžadována všemi profesemi, takže o počítačovou "gramotnost"starost nemám. I když je pravda, že zatím je málo pokročilých a expertů v tomto oboru. Společnost bude stále více závislá na technologiích, takže se rozhodně určité znalosti v oblasti IT budou hodit i do budoucna.
Ondřej Čepelák (Exitus):
PC inteligence roste každý rokem, vždyť čím dál tím menší capartové zvládají s PC to, co jsem já dělal teprve před několika lety. Bohužel, PC inteligence je v přímé úměře k normální inteligenci, jak jedno roste, druhé klesá (pozoruji to už pěknou řádku let
na sobě :D).
Tomáš Svojanovský (Tatik):
Všeho moc škodí. Každý ať si to přebere, jak chce.
David Ryvola (Dejva):
Podle mého názoru má rozvíjení PC inteligence na dnešní společnost zatím kladný vliv. Lidé se snaží vytvořit něco nového a užitečného, aby si ulehčili práci. Ovšem za nějakou dobu budou počítače o tolik chytřejší než my, že se trochu bojím toho, aby to nedopadlo jako v Matrixu. :)

Administrátoři: Věříte svým administrátorům?

Ondřej Čepelák (Exitus):
Pokud mě někdo nepřesvědčí, že si mou důvěru nezaslouží, má ji mít. Administrátoři mě ještě nikdy nezklamali v otázce důvěryhodnosti a důvěry všeobecně. Tudíž ano, věřím. A to absolutně.
David Ryvola (Dejva):
Samozřejmě, že věřím. Znám je osobně a můžu říct, že jsou to skvělí lidé. Bez nich by PCP prostě nebylo PCP. :)
Jiří Moos (Mozek):
Jasně, že věřím. Myslím, že důvěra je základem úspěchu, ale nesmí se zneužívat. Když si vzájemně důvěřujete, tak se hned v týmu mnohem lépe pracuje a je lepší pracovní atmosféra. Pokud to máme někam dotáhnout, tak musíme věřit ve vzájemné spolehnutí na druhého.
Jan Touš (Honza):
Ano ... věřím, věřím v to, co dělají / děláme.
Tomáš Svojanovský (Tatik):
Měl bych? :) ... Ano, věřím. Takový projekt se bez vzájemné důvěry dělat nedá.

Administrátoři: Jak vidíte budoucnost PCP?

Tomáš Svojanovský (Tatik):
"Kdo chvíli stál, už stojí opodál." Proto je třeba PCP rozvíjet a přicházet s něčím novým. Jinak zevšední a lidé o něj budou ztrácet zájem.
Jan Touš (Honza):
Jako první bod bych viděl vůbec odmaturovat a pak jsou určité nápady a plány, jak se budoucnost PCP bude ubírat, ale pro mě je prozatímně základní otázkou maturita ... Má představa by byla malá společnost s kolektivem, který se navzájem zná, opravy pc u klientů, popřípadě ve firmě, síťová administrace atd ...
Ondřej Čepelák (Exitus):
Jsem optimista, a proto věřím, že to dotáhne tento projekt opravdu daleko, ovšem to zakrnělé realistické Já mi nedovolí nedopsat poznámku: … jestli to pánové administrátoři nevzdají.
David Ryvola (Dejva):
PCP se zatím samozřejmě vyvíjí, ale podle mého názoru velmi slušně. Ukázalo se, že všechno chce čas, a myslím si, že jsme nyní na dobré cestě. Jak to bude v budoucnu? Nechte se překvapit. :)
Jiří Moos (Mozek):
Pokud bude PCP pokračovat a zdárně dosáhne titulu firmy, tak myslím, že bude mít velikou šanci pomáhat lidem a tím se rozvíjet. Přeji PCP do budoucna mnoho úspěchů a věřím, že mluvím za všechny, když říkám, že se budeme společným úsilím snažit PCP udržet a postrkovat vpřed.

Administrátoři: Který dárek ze světa IT byste si přáli letos od Ježíška?

David Ryvola (Dejva):
Jelikož jsem vášnivý posluchač hudby a nedávno se mi rozbil můj MP3 přehrávač, mohl by mi Ježíšek nadělit nějaký nový a lepší.
Jan Touš (Honza):
Tiskárnu :)
Ondřej Čepelák (Exitus):
Popravdě, tohle je těžká otázka vedoucí k zamyšlení, kolik toho ježíšek asi tak unese. Bohužel, otázka zní: Dárek. Takže jeden jediný dárek ze světa IT by byl: Fungující Windows. Vím, jsem idealista ... :P
Tomáš Svojanovský (Tatik):
Externí WiFi HDD.
Jiří Moos (Mozek):
Těžká otázka. Přál bych si, aby se PCP stalo co nejdříve firmou a pokud možno, aby se Ježíšek přimluvil u právníků v Praze. To je moje největší přání a nic víc si nepřeji.

... tým se ptá svých administrátorů.

Tomáš Svojanovský (Tatik): Byli jste letos hodní a myslíte si, že od Ježíška dostanete to, co jste si přáli?

Adam Laita (TheALuminium):
Jestli jsem byl hodný, to opravdu nedokážu posoudit. To musí jiní! A přál jsem si jen svůj klid a zdárné studování na maturitu.
Jiří Molnár (jome):
No, já se to nebojím říci, já prosím hodný byl. :) Bohužel speciální přání jsem k Vánocům zrovínka neměl. Přesto věřím, že nějaké ty "měkouše" a snad i "tvrďouše" pod stromečkem najdu.

Jan Touš (Honza): Jste spokojeni s chováním tázajících na poradně?

Adam Laita (TheALuminium):
Pro mě je to tak na půl. Nemám rád, když se tázající vůbec nesnaží s námi spolupracovat.
Zvláště, když napíše poprvé a napíše jednou krátkou větou, že mu něco nefunguje, a tím končí.
Takovýto přístup nemám rád a podle toho se taky s tázajícím dále bavím. Pro mě je to tedy tak na půl. Jsou tu jak dobří tazatelé, tak i ti horší.
Jiří Molnár (jome):
Jako většina komunit i ta naše se neustále vyvíjí. Musím ale přiznat, že jsme zatím žádný velký incident s chováním řešit nemuseli. Na poradně se sice od rozdělení správy jednotlivých sekcí tak často neobjevuji, ale i v dnešní době mě dokáže rozhodit hrubka, nevkusná narážka na odpověď rádců či vulgarismus.

David Ryvola (Dejva): Jak jste spokojeni s dosavadními výsledky PCP a s nynější prací týmu?

Adam Laita (TheALuminium):
Spokojen jsem hrozně moc. Nečekal jsem, že bychom vytvořili skupinu takovýchto dobrých/chytrých lidí se zájmem o danou věc. Zvláště v dnešní době, kdy platí: "zadarmo ani kuře nehrabe".
S týmem jsem doopravdy velmi spokojen. Co se týče výsledků PCP... Myslím, že nejsou špatné, ale musíme stále pokračovat, jinak z PCP nikdy nebude to, co bychom chtěli.
Jiří Molnár (jome):
Má odpověď bude velice podobná té, jakou vám sdělil Adam. Skutečně jsem mile překvapen, že se nám podařilo vytvořit skvělou skupinu lidí, která pracuje v takto přátelském kolektivu. I když nejsme všichni stejné věkové kategorie, myslím si, že se navzájem respektujeme a vycházíme spolu naprosto perfektně. Troufnu si dokonce říci, že naše smyšlení, i přes rozdílný věk, je naprosto podobné a co je hlavní, spojuje nás stejný zájem (PCP). A od toho se také dají odvodit výsledky projektu; spokojen jsem, ale neusnout na vavřínech pánové.

Ondřej Čepelák (Exitus): Berete ostatní členy jako podřízené nebo spíše jako spolupracovníky? Přeci jen jste HLAVNÍ administrátoři!

Jiří Molnár (jome):
Velmi záludná otázka. Za sebe bych řekl, že obojího moc škodí. Myslím si, že není nutné vytahovat fakt, že přístup k týmu jako k podřízeným jsme si vyzkoušeli všichni moc dobře téměř půl roku. Myslím si, že to ani jedné straně nebylo moc po chuti. Jsem rád, že to období skončilo a že není nutné se k němu vracet. Ano, je nutné nastolit pravidla a sjednat si respekt vůči vedení. Ale náš přístup jsme postavili trochu jinak – výsledkem jsou pravidelné konference, kde se snažíme ptát se na váš názor a zapojit vás i do administrativních záležitostí, aby se vám dobře pracovalo a práce vás bavila. Myslím si, že se nám to daří a že dalším výsledkem je i již výše zmíněné přátelské prostředí, kde vše funguje tak, jak má být. Občas to sice zaskřípe, ale to ke spolupráci občas patří – stále je co zlepšovat.
Adam Laita (TheALuminium):
Na tuto otázku není lehké odpovědět. Většina členů týmu jsou mí dobří kamarádi a v soukromí se k nim chovám normálně jako k přátelům. Na konferencích a jednáních ohledně PCP si ale člověk musí trochu držet odstup, jinak by "pracovní" morálka nemohla existovat a to by nebylo správné.
Abych tedy odpověděl na otázku; beru je i jako spolupracovníky, i jako své podřízené a i jako své přátele. Samozřejmě ale vše má své meze … :)

Jiří Moos (Mozek): Jaký byl prvotní záměr projektu, ze kterého se vyvinulo PCP? Chtěli jste odjakživa poradnu nebo to bylo něco jiného?

Adam Laita (TheALuminium) + Jiří Molnár (jome):
Tak tuto otázku zodpovíme oba dva najednou, protože se týká velmi společných skutečností.
Musíme říci, že oba dva jsme byli hlavním kořenem projektu. Kdybychom se tenkrát u Ohře nesešli, asi by PCP nikdy neexistovalo.
Prvotní návrh měl Adam, protože na ICQ spoustě lidem pomáhal při řešení problémů s počítači. "Řekl jsem si, že bychom tuto problematiku mohli probírat na internetu a vyřešené problémy by mohli využívat i ostatní lidé. Ale internetovým stránkám jsem nerozuměl a nikdy jsem tento nápad nijak nešířil. Jelikož jsem znal Jirku už déle a věděl jsem, že se tímto zabývá, navrhnul jsem mu svůj návrh. On měl zas návrh na internetový počítačový magazín. Tak jsme tyto myšlenky dali dohromady a je z toho to, co vidíte dnes," říká Adam.
"Ano, tak to přesně bylo. U té řeky jsme si řekli, že naše plány spojíme a pokusíme se vytvořit stránky, které budou plnit jak zpravodajský účel, tak účel poradenský. Já jsem však v té době tvořil stránky spíše jednoduchého charakteru - buď čistě informační či obyčejná diskusní fóra. Tak i „bohužel“ vypadal start projektu – hlavní stránka především zpravodajství bez možnosti registrace uživatelů a na subdoméně běžela poradna. Nebyla to žádná sláva. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsme přešli na jiný redakční systém a já vytvořil speciální most mezi poradnou a hlavní stránkou (jednotná registrace umožňující vstup do všech sekcí). Nebojím se to označit za zlom, protože od té doby prudce stoupl počet registrací a hlavně celková návštěvnost projektu," říká Jirka.